Odstupné: Co vám náleží podle zákoníku práce?

Co je to odstupné

Odstupné představuje jednorázovou finanční kompenzaci, kterou vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci v případě ukončení pracovního poměru. Zákoník práce definuje odstupné jako náhradu mzdy, na kterou má zaměstnanec v případě skončení pracovního poměru za splnění zákonných podmínek nárok. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele a činí minimálně jeden, maximálně však tři násobky průměrného výdělku. Odstupné podle zákoníku práce náleží zaměstnanci v případech, kdy je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti, organizačních změn či zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, a zaměstnanec nesplňuje podmínky pro přiznání odchodného. Stejně tak má zaměstnanec nárok na odstupné i v případě, kdy pracovní poměr ukončí sám z důvodu nemožnosti dále konat práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Odstupné se neposkytuje v případě, kdy je pracovní poměr ukončen dohodou, výpovědí ze strany zaměstnance nebo okamžitým zrušením ze strany zaměstnance.

Kdy máte nárok na odstupné

Odstupné, tedy finanční kompenzace při ztrátě zaměstnání, nepatří mezi automatické nároky. Zákoník práce přesně definuje situace, kdy vám vzniká nárok na odstupné. Obecně platí, že odstupné vám náleží v případě, že pracovní poměr končí z důvodů na straně zaměstnavatele a vy jste se na ukončení práce nijak nepodíleli. Mezi nejčastější případy patří hromadné propouštění, stěhování firmy, rušení pozice nebo reorganizace. Výše odstupného se odvíjí od délky vašeho trvání v zaměstnání u daného zaměstnavatele. Čím déle jste ve firmě pracovali, tím vyšší odstupné vám náleží. Zákoník práce stanovuje minimální výši odstupného, která odpovídá jednomu až třem měsíčním platům. Zaměstnavatel vám ale může vyplatit i vyšší odstupné, například na základě kolektivní smlouvy nebo dohody.

Nárok na odstupné dle zákoníku práce

Délka trvání pracovního poměru	Výše odstupného (násobek průměrného výdělku)
Kratší než 1 rok	1 měsíc
1 rok a více, kratší než 2 roky	2 měsíce
2 roky a více	3 měsíce

Výše odstupného

Výše odstupného se řídí zákoníkem práce a odvíjí se od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. V případě, že byl pracovní poměr kratší než jeden rok, náleží zaměstnanci odstupné ve výši jednoho průměrného výdělku. Pokud pracovní poměr trval alespoň jeden rok, ale kratší než dva roky, náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvou průměrných výdělků. Zaměstnanci s pracovním poměrem trvajícím alespoň dva roky, ale kratším než tři roky, náleží odstupné ve výši tří průměrných výdělků. Za každý další započatý rok trvání pracovního poměru se výše odstupného zvyšuje o jeden průměrný výdělek. Maximální výše odstupného však nesmí přesáhnout trojnásobek průměrného výdělku. Je důležité si uvědomit, že odstupné se poskytuje pouze v případech stanovených zákoníkem práce, například při organizačních změnách nebo zrušení zaměstnavatele.

Výpovědní doba a odstupné

Výpověď z pracovního poměru s sebou může nést nárok na odstupné. Zákoník práce upravuje podmínky pro jeho přiznání v § 76. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele a činí jeden, dva, respektive tři průměrné výdělky. Jeden průměrný výdělek náleží zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval kratší dobu než 1 rok. Dva průměrné výdělky připadají zaměstnanci, u něhož pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky. Tři průměrné výdělky pak obdrží zaměstnanec, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Je důležité si uvědomit, že nárok na odstupné nevzniká automaticky, ale pouze v zákonem stanovených případech. Mezi ně patří například výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti, zrušení zaměstnavatele nebo jeho stěhování. Odstupné nenáleží v případě výpovědi ze strany zaměstnance, ani v případě, kdy zaměstnanec rozváže pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem.

Odstupné při dohodě

Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou, zákoník práce nestanovuje povinnost zaměstnavatele vyplatit odstupné. Odstupné v případě dohody o ukončení pracovního poměru je tedy věcí vzájemné dohody. Zaměstnanec a zaměstnavatel se můžou dohodnout na jakékoli výši odstupného, a to i na částce vyšší, než by zaměstnanci náležela v případě odstupného podle zákoníku práce. Důležité je, aby byla dohoda o odstupném písemná a aby byla součástí dohody o ukončení pracovního poměru, případně aby byla sepsána jako samostatná dohoda, která bude na dohodu o ukončení pracovního poměru navazovat. V opačném případě by mohlo dojít k neplatnosti dohody o odstupném. Doporučuje se, aby si obě strany nechaly dohodu o ukončení pracovního poměru, včetně případné dohody o odstupném, zkontrolovat advokátem.

Odstupné podle zákoníku práce je jako padák při výpovědi z práce – měl by zmírnit tvůj pád a dát ti čas na rozhlédnutí se po nové příležitosti.

Zdeněk Dvořáček

Odstupné a daň z příjmu

Odstupné, tedy finanční kompenzace, kterou dostanete při skončení pracovního poměru z určitých důvodů, se řídí zákoníkem práce. Jeho výše závisí na délce vašeho působení u daného zaměstnavatele. Zákoník práce rozlišuje tři základní situace, kdy vám odstupné náleží: výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti, organizačních změn nebo rušení firmy, výpověď ze strany zaměstnance z důvodu nemožnosti dále vykonávat práci kvůli pracovním podmínkám nebo zdravotnímu stavu a dohoda o rozvázání pracovního poměru. Výše odstupného se odvíjí od počtu let strávených u zaměstnavatele. Za každý rok trvání pracovního poměru vám náleží jeden průměrný měsíční výdělek, minimálně však trojnásobek vašeho průměrného měsíčního výdělku. Důležité je vědět, že odstupné podléhá dani z příjmu fyzických osob. Zdanění se řídí stejnými pravidly jako u mzdy, to znamená, že se z odstupného odvádí daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění.

Odstupné a nemocenská

V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, například z důvodu nadbytečnosti, má zaměstnanec dle zákoníku práce nárok na odstupné. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví tři stupně odstupného: za jeden rok trvání pracovního poměru náleží jeden průměrný měsíční výdělek, za dva roky dva průměrné měsíční výdělky a za tři a více let trvání pracovního poměru tři průměrné měsíční výdělky. Nemocenská je dávka nemocenského pojištění, která slouží k částečné náhradě ušlé mzdy v případě pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenskou vzniká po uplynutí tzv. karenční doby, která činí první tři dny pracovní neschopnosti. Výše nemocenské se odvíjí od denního vyměřovacího základu a činí 60 % z denního vyměřovacího základu od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti a 66 % z denního vyměřovacího základu od 15. dne pracovní neschopnosti.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, například z důvodu nadbytečnosti, má zaměstnanec nárok na odstupné. Výše odstupného se řídí zákoníkem práce a odvíjí se od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele.

Zákoník práce stanoví minimální výši odstupného, která činí jedno až třináctinásobek průměrného výdělku. Konkrétní výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru.

Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru také nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro získání podpory je nutné se zaregistrovat na Úřadu práce ČR. Výše a délka trvání podpory se odvíjí od délky předchozího zaměstnání a výše odpracovaných let.

Je důležité si uvědomit, že odstupné a podpora v nezaměstnanosti jsou dvě oddělené záležitosti. Odstupné je jednorázová platba od zaměstnavatele, zatímco podpora v nezaměstnanosti je vyplácena státem prostřednictvím Úřadu práce ČR.

Neplatné důvody pro odstupné

Je důležité si uvědomit, že ne všechny důvody k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele opravňují zaměstnance k odstupnému. Zákoník práce jasně definuje situace, kdy má zaměstnanec na odstupné nárok. Mezi neplatné důvody pro odstupné patří například:

Výpověď z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků. Pokud zaměstnavatel prokáže, že zaměstnanec dlouhodobě neplní své pracovní úkoly, a to i přes upozornění a stanovení nápravných opatření, nevzniká nárok na odstupné.

Okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu porušení pracovní kázně. V případě, že se zaměstnanec dopustí závažného porušení pracovní kázně, může mu být dána výpověď i bez odstupného.

Dohoda o ukončení pracovního poměru. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na ukončení pracovního poměru, je odstupné předmětem jejich dohody. Zákoník práce v tomto případě nárok na odstupné negarantuje.

Vždy je důležité znát svá práva a povinnosti. V případě pochybností je vhodné se obrátit na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo, nebo na příslušný odbor inspektorátu práce.

Spor o odstupné

Odstupné, tedy finanční kompenzace, kterou dostane zaměstnanec při skončení pracovního poměru, je často zdrojem nejasností a sporů. Zákoník práce upravuje odstupné v § 76. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Zaměstnanci náleží odstupné ve výši jednoho, dvou, respektive tří průměrných výdělků, pokud u zaměstnavatele pracoval alespoň jeden rok, dva roky, respektive tři a více let. Odstupné se ale nevyplácí vždy. Zákoník práce jasně definuje případy, kdy zaměstnanci odstupné nenáleží. Mezi tyto výjimky patří například situace, kdy je pracovní poměr ukončen z důvodu hrubého porušení pracovní kázně ze strany zaměstnance, nebo pokud zaměstnanec sám odmítne nabídku další práce u stejného zaměstnavatele, za podmínek, které jsou srovnatelné s jeho původní prací. Spory o odstupné často vznikají kvůli neshodám ohledně výše odstupného, jeho výpočtu nebo oprávněnosti jeho vyplacení. V případě sporu je vhodné obrátit se na příslušný inspektorát práce nebo se domáhat svých práv soudní cestou.

Vzorový dopis pro odstupné

Vzorový dopis pro odstupné nenajdete v zákoníku práce, protože ten ho nestanovuje. Zákoník práce upravuje pouze náležitosti odstupného, jako jsou podmínky jeho vzniku, výše a splatnost. Pokud vám zaměstnavatel nechce vyplatit odstupné dobrovolně, je vhodné se obrátit na právníka, který vám pomůže s uplatněním vašich práv. Oprávnění na odstupné vám vzniká v případech stanovených zákoníkem práce, například při výpovědi z důvodu nadbytečnosti, zrušení zaměstnavatele nebo přemístění zaměstnavatele. Výše odstupného se odvíjí od délky vašeho trvání v zaměstnání u daného zaměstnavatele a činí minimálně jeden až tři průměrné výdělky. Pamatujte, že odstupné podléhá dani z příjmu a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Užitečné odkazy a kontakty

Pro bližší informace k problematice odstupného a zákoníku práce můžete konzultovat následující zdroje:

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Na webových stránkách ministerstva naleznete aktuální znění zákoníku práce, včetně pasáží týkajících se odstupného. Dále zde najdete i další užitečné informace, například o pracovněprávních vztazích a povinnostech zaměstnavatelů.

Informační systém InfoSoud: Prostřednictvím tohoto systému si můžete vyhledat relevantní judikáty, tedy rozhodnutí soudů, která se týkají odstupného a jeho výpočtu. To vám pomůže zorientovat se v problematice a lépe se bránit v případě sporu se zaměstnavatelem.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS): ČMKOS poskytuje poradenství v oblasti pracovního práva, a to i v otázkách odstupného. Můžete se obrátit na jejich odborníky s dotazy ohledně vašeho konkrétního případu.

Advokátní kanceláře: Pokud se ocitnete v komplikované situaci a potřebujete právní pomoc, je vhodné obrátit se na advokátní kancelář specializující se na pracovní právo. Advokát vám poskytne odborné poradenství a bude vás zastupovat v případném soudním sporu.

Pamatujte, že znalost vašich práv a povinností je klíčová pro ochranu vašich zájmů v pracovním procesu.