Zdanění kryptoměn 2023: Kompletní průvodce pro české investory

Základní pravidla zdanění kryptoměn v ČR

Zdanění kryptoměn v České republice podléhá jasně stanoveným pravidlům, která musí každý investor a obchodník dodržovat. Příjmy z kryptoměn se řadí mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů a je nutné je řádně přiznat v daňovém přiznání. Zisk z obchodování s kryptoměnami se zdaňuje jednotnou sazbou 15 procent, přičemž základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji souvisejícími s kryptoměnovými transakcemi.

Pro správné stanovení daňové povinnosti je zásadní vést detailní evidenci všech transakcí, včetně nákupních a prodejních cen, dat jednotlivých operací a poplatků spojených s obchodováním. Důležité je také rozlišovat mezi různými způsoby nabytí kryptoměn, ať už jde o nákup, těžbu nebo získání jako odměnu za služby. V případě těžby kryptoměn se vytěžené mince považují za příjem v okamžiku jejich získání a oceňují se tržní hodnotou v době těžby.

Časový test pro osvobození od daně u kryptoměn neexistuje, na rozdíl od cenných papírů, kde platí tříletý časový test. To znamená, že každý zisk z prodeje kryptoměn podléhá zdanění bez ohledu na dobu držení. Výjimku tvoří pouze příležitostné příjmy do 30 000 Kč ročně, které jsou od daně osvobozeny.

Při stanovení základu daně je možné uplatnit související náklady, jako jsou poplatky za transakce, náklady na elektřinu při těžbě nebo pořizovací cena kryptoměn. Pro výpočet zisku či ztráty se používá metoda FIFO (First In, First Out), což znamená, že se nejdříve prodávají kryptoměny, které byly první nakoupeny.

V případě směny jedné kryptoměny za jinou se jedná o dvě samostatné transakce - prodej první kryptoměny a nákup druhé. Každá taková směna musí být pro daňové účely oceněna v českých korunách. Pro přepočet se používá kurz ČNB platný v den transakce, případně lze využít kurzy z velkých kryptoměnových burz.

Podnikatelé, kteří přijímají platby v kryptoměnách, musí tyto příjmy evidovat a zdaňovat jako běžné příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. V tomto případě se příjem oceňuje v českých korunách v okamžiku přijetí platby.

Je důležité zmínit, že kryptoměnové transakce podléhají také povinnosti oznámení podle AML zákona, pokud jejich hodnota přesáhne 10 000 EUR. Tato povinnost se týká především směnáren a poskytovatelů kryptoměnových služeb, ale může dopadnout i na jednotlivce při významných transakcích.

Nezanedbatelnou součástí daňových povinností je také vedení evidence pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu. Doporučuje se uchovávat veškeré doklady o transakcích, výpisy z kryptoměnových peněženek a burz, a to minimálně po dobu tří let od konce zdaňovacího období. V případě daňové kontroly musí být poplatník schopen prokázat původ svých kryptoměnových příjmů a správnost jejich zdanění.

Sazba daně z příjmu pro kryptoměny

Pro zdanění příjmů z kryptoměn v České republice platí v roce 2023 stejná pravidla jako pro ostatní příjmy fyzických osob. Základní sazba daně z příjmu činí 15 % ze základu daně. V případě, že roční příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy, uplatní se na částku nad tento limit dodatečná 23% sazba daně, což je takzvané solidární zvýšení daně.

Pro správné stanovení daňové povinnosti je klíčové určit základ daně, který se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy a výdaji souvisejícími s obchodováním kryptoměn. Do příjmů se započítávají veškeré zisky z prodeje kryptoměn, včetně směny jedné kryptoměny za jinou nebo jejich převodu na fiat měnu. Výdaje mohou zahrnovat pořizovací cenu kryptoměn, poplatky za transakce či náklady spojené s těžbou.

V případě pravidelného obchodování s kryptoměnami je nutné posoudit, zda se nejedná o soustavnou činnost vyžadující živnostenské oprávnění. Pokud ano, příjmy podléhají dani z příjmů ze samostatné činnosti a je možné uplatnit výdajový paušál ve výši 60 %. Při příležitostném obchodování se příjmy zdaňují jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Důležitým aspektem je časový test, který se však na kryptoměny nevztahuje stejně jako u cenných papírů. To znamená, že i dlouhodobě držené kryptoměny podléhají zdanění při jejich prodeji. Výjimku tvoří pouze příležitostné příjmy do 30 000 Kč ročně, které jsou od daně osvobozeny.

Pro stanovení základu daně je nezbytné vést podrobnou evidenci všech transakcí, včetně data nákupu, prodejní ceny a souvisejících poplatků. Vzhledem k vysoké volatilitě kryptoměn je důležité správně určit kurz pro přepočet na české koruny. Finanční správa akceptuje použití denních kurzů z renomovaných kryptoměnových burz.

V praxi se často využívá metoda FIFO (First In, First Out) pro určení pořizovací ceny kryptoměn při jejich postupném prodeji. Tato metoda předpokládá, že první nakoupené kryptoměny jsou také první prodané. Alternativně lze použít metodu váženého průměru, která zohledňuje průměrnou pořizovací cenu všech držených kryptoměn.

Pro snížení daňové zátěže je možné proti příjmům z kryptoměn započítat ztráty z předchozích let, maximálně však po dobu pěti let. Zároveň je třeba mít na paměti, že příjmy z kryptoměn mohou ovlivnit povinnost platit solidární zvýšení daně nebo zálohy na daň v následujícím období.

Při obchodování na zahraničních burzách je nutné zohlednit i případné kurzové rozdíly a správně vykazovat příjmy ze zahraničí v daňovém přiznání. Daňoví poplatníci musí být připraveni na případnou kontrolu ze strany finančního úřadu a mít k dispozici veškerou dokumentaci potvrzující jejich obchodní aktivity s kryptoměnami.

Osvobození od daně po 3 letech

V České republice existuje významné ustanovení týkající se zdanění kryptoměn, které může přinést značnou finanční úlevu pro dlouhodobé držitele digitálních aktiv. Osvobození od daně po třech letech držení představuje jednu z nejdůležitějších výhod pro investory do kryptoměn. Toto pravidlo vychází z obecného ustanovení zákona o dani z příjmů, které se vztahuje na tzv. ostatní příjmy.

Princip spočívá v tom, že pokud držíte kryptoměnu déle než tři roky, můžete při jejím prodeji využít časového testu a příjem z takového prodeje je osvobozen od daně z příjmů. Toto osvobození se vztahuje na jednotlivé nákupy kryptoměn samostatně, přičemž je nutné důsledně evidovat data jednotlivých transakcí. Pro uplatnění osvobození je klíčové prokázat, kdy přesně došlo k nabytí konkrétních kryptoměnových jednotek.

Důležité je si uvědomit, že tříletá lhůta se počítá pro každou transakci zvlášť. Při prodeji kryptoměn je tedy nutné používat metodu FIFO (First In, First Out), což znamená, že se nejdříve prodávají nejstarší nakoupené mince. Toto pravidlo nelze obejít a je závazné pro všechny daňové poplatníky. V praxi to znamená, že pokud jste například nakoupili Bitcoin postupně v letech 2020, 2021 a 2022, musíte při prodeji v roce 2023 nejprve prodat Bitcoiny z roku 2020.

Osvobození se vztahuje výhradně na příjmy z prodeje kryptoměn držených jako investice. Nevztahuje se na příjmy z těžby kryptoměn ani na příjmy z tradingu, pokud tyto činnosti vykazují znaky soustavné výdělečné činnosti. V takových případech se jedná o příjmy ze samostatné činnosti, které podléhají standardnímu zdanění bez ohledu na dobu držení.

Pro správné uplatnění osvobození je nezbytné vést podrobnou evidenci všech transakcí. Doporučuje se archivovat veškeré doklady o nákupu, včetně výpisů z kryptoměnových burz a peněženek. V případě kontroly ze strany finančního úřadu musí být poplatník schopen prokázat původ kryptoměn a délku jejich držení. Absence této dokumentace může vést k zpochybnění nároku na daňové osvobození.

Je třeba mít na paměti, že směna jedné kryptoměny za jinou se považuje za zdanitelnou událost a přerušuje běh tříleté lhůty. Nová lhůta začíná běžet od okamžiku získání nové kryptoměny. Toto pravidlo platí i pro případy, kdy směňujete kryptoměny mezi sebou, například Bitcoin za Ethereum. Proto je důležité při investiční strategii zohlednit tento aspekt a plánovat transakce s ohledem na daňové dopady.

Osvobození po třech letech představuje významnou motivaci pro dlouhodobé investování do kryptoměn a může výrazně ovlivnit celkovou ziskovost investiční strategie. Správné pochopení a aplikace těchto pravidel je klíčové pro optimalizaci daňové povinnosti v oblasti kryptoměnových investic.

Vedení evidence transakcí a výpočet základu daně

Pro správné zdanění kryptoměn je naprosto zásadní vést detailní evidenci všech transakcí. Každý investor by měl zaznamenávat veškeré nákupy, prodeje, směny mezi kryptoměnami i příjmy z těžby či stakingu. Evidence by měla obsahovat datum transakce, typ operace, množství kryptoměny, kurz v době transakce a případné poplatky. Tyto informace jsou klíčové pro pozdější výpočet základu daně.

Při stanovení základu daně se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji souvisejícími s kryptoměnovými transakcemi. Do příjmů se započítávají především výnosy z prodeje kryptoměn za fiat měnu, zisky ze směny jedné kryptoměny za jinou a příjmy z těžby či stakingu. Výdaje zahrnují především pořizovací cenu kryptoměn a související transakční poplatky.

Pro stanovení pořizovací ceny kryptoměn lze využít metodu FIFO (First In First Out), která je finančním úřadem akceptována. Při této metodě se předpokládá, že první nakoupené mince jsou také první prodané. Alternativně lze použít metodu váženého průměru, kdy se průměrují pořizovací ceny všech držených mincí daného typu.

V případě směny jedné kryptoměny za jinou je nutné transakci ocenit v českých korunách. K tomu lze využít kurzy z velkých kryptoměnových burz přepočtené podle kurzu ČNB platného v den transakce. Pokud investor obchoduje na více burzách nebo používá různé peněženky, je důležité evidovat transakce ze všech platforem.

Specifickou situací je těžba kryptoměn, kde se do základu daně započítává hodnota vytěžené kryptoměny v okamžiku těžby. Od těchto příjmů lze odečíst související náklady jako spotřebu elektřiny, odpisy těžebního hardware nebo nájem prostor. Podobně u stakingu se za příjem považuje hodnota získaných odměn v době jejich připsání.

Pro usnadnění evidence lze využít specializované nástroje a aplikace, které automaticky stahují historii transakcí z burz a generují daňová hlášení. Je však důležité jejich výstupy kontrolovat, protože odpovědnost za správnost daňového přiznání nese vždy poplatník. Doporučuje se také uchovávat screenshoty nebo exporty z burz jako důkazní materiál pro případnou kontrolu.

V roce 2023 je třeba věnovat zvýšenou pozornost DeFi transakcím, poskytování likvidity a yield farmingu, protože tyto aktivity mohou generovat zdanitelné příjmy v podobě odměn nebo poplatků. Základ daně se v těchto případech stanovuje obdobně jako u klasického obchodování, je však nutné pečlivě sledovat všechny související transakce a poplatky.

Při vedení evidence je také důležité rozlišovat mezi osobní investiční činností a podnikáním v oblasti kryptoměn. Pokud rozsah a pravidelnost transakcí naznačují soustavnou výdělečnou činnost, může být nutné získat živnostenské oprávnění a zdaňovat příjmy jako podnikatel.

Daňové přiznání a termíny pro podání

Pro zdanění kryptoměn v roce 2023 platí standardní termíny pro podání daňového přiznání, které je třeba důsledně dodržovat. Základní termín pro podání daňového přiznání je 3. dubna 2023, jelikož 1. dubna připadá na sobotu. Tento termín platí pro všechny fyzické osoby, které si daňové přiznání zpracovávají samostatně bez daňového poradce.

V případě, že se poplatník rozhodne využít služeb daňového poradce, může si lhůtu pro podání daňového přiznání prodloužit až do 3. července 2023. Je však důležité nezapomenout, že plná moc udělená daňovému poradci musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 3. dubna 2023. Pokud tento termín není dodržen, prodloužená lhůta neplatí.

Při obchodování s kryptoměnami je nutné vzít v úvahu, že příjmy z těchto transakcí se uvádějí do přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Tyto příjmy se zapisují do přílohy číslo 2 daňového přiznání jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. V případě, že se jedná o soustavnou činnost, mohou být tyto příjmy považovány za příjmy ze samostatné činnosti podle § 7.

Poplatníci musí být obezřetní při evidenci svých kryptoměnových transakcí během celého roku. Je nezbytné uchovávat veškeré záznamy o nákupech, prodejích a směnách kryptoměn, včetně časových údajů a hodnot v českých korunách k okamžiku realizace transakce. Tyto informace budou klíčové pro správné vyplnění daňového přiznání.

V případě, že poplatník nestihne podat daňové přiznání v řádném termínu, může mu být vyměřena pokuta. Pokud je zpoždění do pěti pracovních dnů, sankce se neuplatňuje. Při delším zpoždění je však pokuta minimálně 1000 Kč, a může dosáhnout až 5 % z doměřené daně. Proto je důležité termíny nepodcenit a začít s přípravou daňového přiznání s dostatečným předstihem.

Elektronické podání daňového přiznání je možné prostřednictvím datové schránky nebo portálu MOJE daně. Pro rok 2023 je elektronické podání povinné pro všechny subjekty, které mají zpřístupněnou datovou schránku. Ostatní poplatníci mohou nadále využívat papírovou formu podání.

Je také důležité zmínit, že v případě vysokých objemů obchodů s kryptoměnami může vzniknout povinnost platit zálohy na daň z příjmů pro následující zdaňovací období. Tato povinnost nastává, pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč. V takovém případě je třeba počítat s pravidelnými zálohami, které jsou splatné 15. června a 15. prosince.

Povinnost registrace k DPH u kryptoměn

Registrace k DPH v souvislosti s obchodováním s kryptoměnami představuje v České republice komplexní problematiku, která vyžaduje důkladné pochopení současné legislativy. V roce 2023 platí, že samotné držení kryptoměn nebo jejich příležitostné obchodování nepodléhá povinné registraci k DPH. Situace se však významně mění v případě, kdy se jedná o soustavnou ekonomickou činnost.

Typ příjmu z kryptoměn	Sazba daně	Způsob zdanění
Příležitostný prodej do 100 000 Kč/rok	0%	Osvobozeno od daně
Pravidelný prodej nad 100 000 Kč/rok	15%	Daň z příjmu fyzických osob
Těžba kryptoměn	15%	Samostatná výdělečná činnost
Staking a mining pooly	15%	Ostatní příjem dle §10

Pokud fyzická či právnická osoba provádí pravidelné obchody s kryptoměnami a překročí obrat 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, vzniká povinnost registrace k DPH. Tento limit platí pro součet všech ekonomických činností, nikoliv pouze pro transakce s kryptoměnami. Je důležité si uvědomit, že do obratu se započítávají pouze ty činnosti, které jsou považovány za ekonomickou činnost ve smyslu zákona o DPH.

Specifickou kategorií jsou těžaři kryptoměn, kteří provozují mining jako podnikatelskou činnost. V jejich případě se těžba považuje za poskytování služeb a příjmy z této činnosti se započítávají do limitu pro povinnou registraci k DPH. Těžaři musí sledovat své příjmy velmi pečlivě, protože překročení hranice může nastat i v průběhu roku, přičemž povinnost registrace vzniká do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém byl limit překročen.

Pro obchodníky s kryptoměnami je klíčové rozlišovat mezi různými typy transakcí. Směna kryptoměny za fiat měnu (například české koruny) je považována za finanční činnost, která je osvobozena od DPH bez nároku na odpočet. Naproti tomu poskytování služeb souvisejících s kryptoměnami, jako je například poradenství nebo zprostředkování obchodů, již DPH podléhá standardním způsobem.

V roce 2023 je také důležité věnovat pozornost přeshraničním transakcím s kryptoměnami. Pokud český subjekt poskytuje služby související s kryptoměnami osobám registrovaným k DPH v jiných členských státech EU, může se na něj vztahovat povinnost registrace k DPH i při nedosažení zmíněného obratu 1 milion Kč. Tato povinnost vzniká již od první takové transakce.

Podnikatelé působící v oblasti kryptoměn by měli také zvážit dobrovolnou registraci k DPH, i když nedosahují zákonného limitu. Může to být výhodné zejména v případech, kdy spolupracují s jinými plátci DPH nebo plánují expanzi svých aktivit. Dobrovolná registrace umožňuje nárokovat si odpočet DPH na vstupu u přijatých zdanitelných plnění souvisejících s jejich činností.

Nesplnění registrační povinnosti může vést k významným sankcím ze strany finančního úřadu. Proto je vhodné vést detailní evidenci všech transakcí a pravidelně konzultovat svou situaci s daňovým poradcem, který má zkušenosti s problematikou kryptoměn. Správné nastavení procesů a včasná registrace k DPH může předejít mnoha komplikacím v budoucnu.

Těžba kryptoměn a její daňové aspekty

Těžba kryptoměn představuje v České republice specifickou oblast, která vyžaduje správné pochopení daňových povinností. V roce 2023 se těžaři kryptoměn musí řídit jasnými pravidly pro zdanění svých příjmů. Příjmy z těžby kryptoměn jsou považovány za samostatnou výdělečnou činnost a spadají pod § 7 zákona o daních z příjmů. Těžaři musí získat živnostenské oprávnění, konkrétně volnou živnost v oboru Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály.

Při stanovení základu daně mohou těžaři uplatnit skutečné výdaje nebo paušální výdaje ve výši 60 % z příjmů. V případě skutečných výdajů lze zahrnout náklady na elektrickou energii, pořízení a odpisy těžebního hardware, náklady na chlazení a další související výdaje. Je důležité vést přesnou evidenci všech příjmů a výdajů souvisejících s těžbou.

Vytěžené kryptoměny se oceňují v okamžiku jejich získání reálnou hodnotou, kterou je zpravidla tržní cena na kryptoměnových burzách. Tento moment je považován za vznik zdanitelného příjmu. Pokud těžař později vytěžené kryptoměny prodá, vzniká mu další zdanitelný příjem nebo ztráta z rozdílu mezi prodejní cenou a oceněním v době vytěžení.

Pro rok 2023 platí, že těžaři musí platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, pokud je těžba jejich hlavní výdělečnou činností. Výše záloh se odvíjí od dosaženého zisku v předchozím roce. Začínající těžaři platí minimální zálohy stanovené pro daný rok.

Z pohledu DPH je těžba kryptoměn specifická aktivita. Podle aktuálního výkladu Finanční správy není samotná těžba kryptoměn předmětem DPH. Pokud však těžař poskytuje těžební výkon jiným subjektům nebo provozuje těžební pool, může se jednat o službu podléhající DPH. V takovém případě je nutné sledovat obrat pro případnou registraci k DPH.

Důležitým aspektem je také vedení účetnictví nebo daňové evidence. Těžaři musí evidovat veškeré transakce související s těžbou, včetně okamžiku vytěžení kryptoměn, jejich ocenění a následných prodejů. Pro správné stanovení daňového základu je nezbytné uchovávat dokumentaci o všech nákladech souvisejících s těžební činností.

V případě, že těžař provozuje činnost ve větším rozsahu a zaměstnává další osoby, vztahují se na něj také povinnosti zaměstnavatele včetně odvodu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a pojistného za zaměstnance. Při využívání služeb externích dodavatelů je třeba správně posoudit charakter těchto služeb z hlediska daňové uznatelnosti nákladů.

Pro optimalizaci daňové povinnosti je vhodné konzultovat specifickou situaci s daňovým poradcem, který má zkušenosti s problematikou kryptoměn. Správné nastavení evidence a včasné plnění všech daňových povinností může předejít případným problémům s finančním úřadem.

Směna kryptoměn mezi sebou a zdanění

Směna kryptoměn mezi sebou představuje specifickou oblast, která často vyvolává nejasnosti z pohledu daňových povinností. V roce 2023 platí, že při výměně jedné kryptoměny za jinou vzniká zdanitelný příjem, který je nutné zahrnout do daňového přiznání. Každá taková transakce je považována za samostatný zdanitelný příjem, přičemž základem pro výpočet daně je rozdíl mezi pořizovací cenou první kryptoměny a hodnotou získané kryptoměny v okamžiku směny.

Finanční správa přistupuje ke kryptoměnám jako k nehmotné movité věci, což znamená, že příjmy z jejich směny spadají do ostatních příjmů podle §10 zákona o daních z příjmů. Důležité je vést si přesnou evidenci všech transakcí, včetně časů, kurzů a objemů jednotlivých směn. Pro stanovení základu daně je klíčové správně určit pořizovací cenu kryptoměny a její hodnotu v okamžiku směny, přičemž se obvykle využívá kurz z velkých kryptoměnových burz přepočtený na české koruny.

V praxi to znamená, že pokud například nakoupíte Bitcoin za 100 000 Kč a později jej směníte za Ethereum v hodnotě 150 000 Kč, vzniká vám zdanitelný příjem 50 000 Kč. Tento příjem musíte zdanit sazbou 15 % v rámci daňového přiznání. Je důležité poznamenat, že pokud součet vašich ostatních příjmů přesáhne 48násobek průměrné mzdy, aplikuje se solidární zvýšení daně.

Pro rok 2023 platí také specifická pravidla pro osvobození příjmů z převodu kryptoměn. Časový test pro osvobození činí 3 roky od nabytí kryptoměny. To znamená, že pokud držíte kryptoměnu déle než tři roky, příjem z její směny nebo prodeje je od daně osvobozen. Tento časový test se však přerušuje při každé směně kryptoměny za jinou kryptoměnu.

Obchodníci, kteří provádějí častější transakce s kryptoměnami, by měli zvážit vedení účetnictví nebo daňové evidence. Pravidelné obchodování může být považováno za podnikatelskou činnost, která vyžaduje živnostenské oprávnění a příjmy jsou pak zdaňovány podle §7 zákona o daních z příjmů. V takovém případě lze uplatnit související náklady, jako jsou poplatky za transakce, náklady na technické vybavení či spotřebu elektrické energie.

Při směně kryptoměn je také nutné myslet na případné vedlejší náklady, jako jsou poplatky za transakce (gas fees) nebo poplatky burzám. Tyto náklady lze zahrnout do pořizovací ceny kryptoměny a tím snížit základ daně. Pro správné stanovení daňové povinnosti je vhodné konzultovat konkrétní situaci s daňovým poradcem, zejména v případě složitějších transakcí nebo většího objemu obchodů.

V neposlední řadě je třeba pamatovat na povinnost podávat kontrolní hlášení k DPH, pokud hodnota vašich kryptoměnových transakcí přesáhne stanovený limit. Finanční správa v roce 2023 věnuje zvýšenou pozornost kontrole příjmů z kryptoměn, proto je důležité vést precizní evidenci všech transakcí a být připraven doložit původ prostředků.

Zdanění kryptoměn v České republice je jako procházka minovým polem. Musíte být obezřetní, znát pravidla a počítat s tím, že každý špatný krok může mít následky.

Radovan Svoboda

Nákup zboží a služeb kryptoměnami

V současné době se stále více Čechů zajímá o možnost platit za zboží a služby prostřednictvím kryptoměn. Z daňového hlediska je třeba si uvědomit, že každý nákup zboží či služeb pomocí kryptoměny je považován za její směnu, což znamená, že se jedná o zdanitelný příjem. Když například zaplatíte za kávu bitcoinem, z pohledu české legislativy nejprve prodáváte bitcoin za koruny (i když fakticky k této směně nedochází) a následně těmito korunami hradíte kávu.

Pro správné zdanění takových transakcí je nutné evidovat hodnotu kryptoměny v době nákupu v českých korunách. Rozdíl mezi pořizovací cenou kryptoměny a její hodnotou v okamžiku úhrady zboží či služby představuje zdanitelný příjem nebo daňově uznatelnou ztrátu. Tento princip platí pro všechny typy kryptoměn, ať už se jedná o Bitcoin, Ethereum nebo jakoukoliv jinou digitální měnu.

Finanční správa v roce 2023 zpřísnila svůj pohled na evidenci těchto transakcí a vyžaduje vedení detailní dokumentace všech nákupů provedených kryptoměnami. Je proto důležité uchovávat veškeré doklady o transakcích, včetně času, částky v kryptoměně i její přepočet na české koruny podle kurzu v daném okamžiku. Nejlépe je využívat specializované aplikace nebo tabulky, které tyto údaje automaticky zaznamenávají.

V praxi to znamená, že pokud jste například nakoupili Bitcoin za 400 000 Kč a později jím zaplatili zboží v hodnotě 450 000 Kč, musíte zdanit rozdíl 50 000 Kč jako příjem z kapitálového majetku. Tento příjem se uvádí v daňovém přiznání v oddílu pro ostatní příjmy podle §10 zákona o daních z příjmů. Důležité je také zmínit, že při častých nákupech zboží a služeb kryptoměnami může vzniknout povinnost registrace k DPH, pokud překročíte obrat 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

Pro podnikatele, kteří přijímají platby v kryptoměnách, platí specifická pravidla. Musí vést dvojí evidenci - jednak v kryptoměně a jednak v českých korunách. Přijatou platbu v kryptoměně je nutné přepočítat na české koruny podle kurzu ČNB v den přijetí platby. Pokud ČNB kurz dané kryptoměny nevyhlašuje, použije se kurz z renomované směnárny.

Zajímavostí je, že někteří obchodníci nabízejí při platbě kryptoměnami slevy, což může být z daňového hlediska výhodné. Nicméně i zde platí povinnost zdanit případný kurzový rozdíl. Je také třeba myslet na to, že při platbách kryptoměnami není možné uplatnit klasické spotřebitelské právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů, pokud se na tom strany výslovně nedohodnou. Proto je důležité před každým nákupem pečlivě zvážit všechny okolnosti a seznámit se s podmínkami prodejce.

Sankce při nedodržení daňových povinností

Nedodržení daňových povinností v souvislosti s kryptoměnami může mít pro poplatníka závažné důsledky. Finanční správa v roce 2023 významně zpřísnila kontroly kryptoměnových transakcí a při odhalení daňových úniků může udělit citelné sankce. Pokud poplatník nepřizná své příjmy z obchodování s kryptoměnami nebo je úmyslně zatají, vystavuje se riziku penále, které může dosáhnout až 20% z doměřené daně. V případě závažnějších provinění může být sankce ještě vyšší.

Zvláště přísně je posuzováno úmyslné nepřiznání příjmů přesahujících 50 000 Kč za zdaňovací období. V takových případech může finanční úřad udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. Kromě samotné pokuty bude poplatník muset doplatit dlužnou daň včetně úroků z prodlení, které narůstají každým dnem prodlení. Úrok z prodlení se počítá jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů.

Další významnou sankcí může být trestní stíhání v případě rozsáhlejších daňových úniků. Pokud výše zkrácené daně přesáhne 500 000 Kč, může být takové jednání kvalifikováno jako trestný čin krácení daně se sazbou odnětí svobody až na tři léta. Při škodě přesahující 5 milionů Kč hrozí trest odnětí svobody v rozmezí dvou až osmi let.

Finanční správa má v současnosti k dispozici sofistikované nástroje pro odhalování nepřiznaných příjmů z kryptoměn. Spolupracuje s kryptoměnovými burzami a směnárnami, které jsou povinny poskytovat informace o transakcích svých klientů. Využívá také mezinárodní výměnu informací s daňovými správami jiných zemí.

Významným faktorem při stanovení výše sankce je míra součinnosti poplatníka s finančním úřadem. Pokud poplatník sám zjistí chybu v daňovém přiznání a aktivně ji napraví pomocí dodatečného daňového přiznání, může se vyhnout nejvyšším sankcím. V takovém případě se obvykle uplatní pouze úrok z prodlení za dobu, po kterou nebyla daň správně přiznána a uhrazena.

Preventivním opatřením proti sankcím je důsledné vedení evidence všech kryptoměnových transakcí. Poplatník by měl archivovat záznamy o nákupech, prodejích a směnách kryptoměn minimálně po dobu 3 let, což je standardní lhůta pro možnost dodatečného prověření daňovým úřadem. V některých případech se tato lhůta může prodloužit až na 10 let.

V roce 2023 se také zpřísnily požadavky na prokazování původu prostředků použitých k nákupu kryptoměn. Pokud poplatník není schopen doložit legální původ těchto prostředků, může to vést k dodatečnému daňovému šetření a případným sankcím. Proto je důležité uchovávat dokumentaci nejen o samotných kryptoměnových transakcích, ale také o zdrojích financování těchto investic.